18. Kapitola - Klec

24. dubna 2017 v 21:57 | Amarry |  misenci
Je Jett lhář nebo opravdu ví?



18. KAPITOLA - KLEC
Chtěla jsem vědět víc, ale dveře za námi se rozlétly. Stála v nich vychovatelka a za ní Skelly.
"Byla jsem upozorněna, že vy dva nejste v postelích. A co hůř, potloukáte se spolu v noci venku. Uvědomujete si, co tím riskujete?!" Vychovatelčin hlas stoupal do fistule. "Zvlášť vy, pane Blacku. Jste tu sice jen chvíli, ale byl jste upozorněn na zdejší pravidla, ne?"
"Ano, paní."
"Jsme tu přece dva!" ohradila jsem se. Netušila jsem, proč se ho zastávám. Jak dlouho ho znám? Dvě hodiny?
Měla jsem dojem, že jsem zaslechla Skellyho mumlání: "A co když on je ten vrah?"
"To nemění nic na tom, že je po večerce, slečno Monatová. A pokud vím, s porušováním řádu na internátu už máte co dočinění."
Povzdechla jsem si. Měla pravdu.
"Tak do ložnic. Všichni!" Počkala, až projdeme, a pečlivě zamkla dveře.
Pod schody se od nás oddělila a pokračovala rovně do své kanceláře. My jsme mlčky stoupali do patra. Skelly dusal před námi.
V prvním poschodí jsem se ohlédla po Jettovi.
Skelly si mého pohledu všiml a zatvářil se ublíženě. "Nic to pro tebe neznamenalo?"
"Překvapilo mě to," odpověděla jsem prostě. "Napiš mi. Zejtra ráno na matice?" dodala jsem směrem k vlkodlakovi a odebrala se do druhého patra.
Věděla jsem, že zítra ráno nebudu schopna vstát. Unavená jsem však nebyla.
Usadila jsem se k počítači a čekala na zprávu od Jetta. Všimla jsem si dvou neotevřených emailů.

"Prosím, aby se zítra všichni ve tři odpoledne sešli před prádelnou a přinesli ložní prádlo na výměnu. Vychovatelka."

Ohlédla jsem se na svou postel. Skutečně už to chtělo čisté povlaky. Klikla jsem na poslední příchozí email.

"Jak se daří? Je ti dobře? V jídelně jsi vypadala nesvá. Kdyby něco, ozvi se. Cliry."

Usmála jsem se. Byla jsem ráda, že se ozval. Jeho krátký vzkaz mi zvednul náladu.
Zvuk příchozí zprávy. 00:00.

"Přej si něco. Je půlnoc."

Mrkla jsem do hlavičky emailu. Jett Black.

"Díky. Ty taky."

Vzápětí přišla odpověď. "Zejtra je první noc před úplňkem. Pak se stanu tím, kým jsem. Nebudu schopen s tebou mluvit. Nepoznám tě, když za mnou přijdeš."

Z jeho sdělení jsem cítila naléhavost.

"Ráda bych s tebou zejtra mluvila. Nemohla bych za tebou přijít. Na vaše patro nesmím."

"Budu ve sklepě. V kleci..."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama