2. Kapitola - Vize

3. dubna 2017 v 21:44 | Amarry |  misenci
Gifre a jeho partička si nedají pokoj, Carlissiny vize nikdo nebere na vědomí a pak se stane nehoda. Kdo ponese vinu za souhru náhod?



2. KAPITOLA - VIZE
Gifre se ďábelsky zašklebil. Prohlížel si mě až nechutně dlouho. Pak otevřel pusu a zase ji zavřel.
"Něco mi chceš, Gifre?" Cítila jsem na zádech zrychlený dech Cliryho.
Neodpověděl.
"Uhni, človíčku!" Aeric zíral skrze mě. Věděla jsem naprosto přesně, o co mu šlo.
"Ne. Ublížili byste mu."
"Jsi nějak moc bystrá, človíčku!"
Postavila jsem se na špičky, abych viděla dozadu.
Gifre se pobaveně šklebil. Nepochyboval o tom, že ustoupím.
"A ty jsi na míšence nějak moc..." moje slova zanikla ve vřavě, kterou způsobili míšenci z vedlejší třídy. Násilníci si to nemohli nechat ujít. Proletěli kolem nás jako blesk. Na Cliryho si ani nevzpomněli - a mně se ulevilo.
"Najdeme si tě!" řvali za námi Gifre s Aericem.
Třída se konečně vyprázdnila a zůstali jsme jen my. Už nemělo cenu spěchat. Posadila jsem se na nejbližší lavici zády do místnosti a vytáhla si svačinu. Cliry se posadil vedle a napodobil mě.
Zakašlání. Nadskočila jsem a ohlédla se.
Na učitelské katedře seděl Skelly Kai. Vysoký míšenec elfa a člověka. "Nedejte se. Akorát by jim to udělalo radost, víš..."
"Díky."

Matematika. Bayou Marci zrovna u tabule předváděl neobyčejný talent na počty, když se to stalo. Před očima se mi udělalo temno. Upustila jsem propisku na zem a pevně se zachytila lavice. Ta se se zaskřípěním posunula. Motala se mi hlava. A pak...
Bailee Anderson se procházel po terasovitých zahradách školy, kráčel po trávě zalité sluncem. Vykřikla jsem. Kdosi mu skočil na záda a i přes jeho mohutnost se neznámému podařilo přehodit jej přes zábradlí dolů. Vřískala jsem. Bailee byl mrtev... Nahýbala jsem se přes zábradlí...
Vize skončila. Nechápavě jsem zírala kolem sebe, ostatní zírali na mě. Mlčeli.
"Nechoď do zahrad, Bailee," zašeptala jsem ochraptěle a vděčně přijala lahev vody od Cliryho.
Konec hodiny za moc nestál a já byla štěstím bez sebe, když jsem se mohla odebrat na internát. Zalézt si do svého pokoje a mít klid. Ale osud měl zřejmě jiné plány.
Když jsem o pár desítek minut později vybíhala schody ke vchodu, zarazil mě známý hlas.
"Ředitelka s tebou chce mluvit." Bayou se jako obvykle tvářil nijak. Nepoznala jsem, zda je to dobré nebo špatné.
"Nevíš, o co jde?"
Pokrčil rameny. "Netuším. Mně to vzkázal Aeric."
Povzdechla jsem si a doufala, že to není fór.
"Posaďte se slečno Monatová." Ředitelka mi pokynula ke křeslu a já ho vděčně přijala. Než jsem stihla něco říct, pokračovala.
"Prý jste dnes ráno předpověděla smrt Baileeho Andersona."
"Ano." Nechápala jsem, kam tím míří. Mívala jsem různé vize.
"Je mrtvý."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Johnny Johnny | Web | 4. dubna 2017 v 20:08 | Reagovat

Som celkom zvedavý, aká batosť bude jej rodičom(mi) Dáky drak? Boh? Niečo mimozemské s chápadlami? 8-)

2 Amarry Amarry | Web | 4. dubna 2017 v 20:44 | Reagovat

[1]: Ať řeknu cokoli, mohlo by to napovědět. Proto raději neřeknu nic :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama