Chůva a syn vs. manželé

28. července 2017 v 20:25 | Amarry |  Rýpu nípu
Často se setkávám s jedním a tím samým "rodinným standardem". A je to něco, co mě děsí. Skutečně děsí. Nedokážu si představit, že bych tak jednou měla skončit také. A o čem to mluvím? Brzy pochopíte.

Pětačtyřicetiletá žena, manžel, jedno dítě. Typický den?

Muž přijde z práce, nají se, svalí se k televizi nebo k počítači. Leží a odpočívá. Občas prohodí pár slov s potomkem či manželkou. Večer se přesune s trochou dobré vůle ke stolu k večeři. Dojí a vrátí se do výchozí pozice.

Dítě přijde ze školy, nají se, udělá si úkoly, jde ven, věnuje se svým koníčkům, vrátí se domů, večeří, připraví se na další školní den a jde spát.

Žena přijde z práce, zhltne oběd, uklidí nádobí do myčky (v tom lepším případě) po sobě i ostatních členech rodiny, je skoro pět odpoledne. Začne chystat večeři, připraví svačinu na další den celé rodině. Hodí propocená trička do pračky, poklidí v kuchyni, máme před sedmou. Jde se navečeřet, sklidí nádobí po večeři. Zapne plnou myčku. Doprala pračka. Žena jde pověsit prádlo. Je půl osmé. Žena se může vysprchovat a konečně se posadit. Za necelé tři hodiny jde celá rodina spát, protože se vstává do práce a do školy.

Přičemž jsem uvedla ideální stav, kdy v ten den není potřeba nakoupit a uklidit a dítě už je samostatné.

Kam tím mířím? Jde o fakt, že uhoněné, upocené, zanedbané manželky nejsou tolik žádané jako přítelkyně, které mají spoustu času na sebe, své koníčky a péči o svoje tělo. Otázka zní, jak muži chtějí dosáhnout přírodního úkazu, kdy je doma uklizeno, uvařeno, manželka je upravená, dbá o sebe a večer má ještě chuť na sex, když spousta z nich po příchodu z práce nehne brvou?

A proč to vůbec zmiňuji? Jde o to, že potkávám spoustu takových žen. Žen typu "vše pro rodinu". Vyznačují se modrými džínami, upocenými vlasy v culíku, ošlapanými botaskami, šusťákovkou a o něco módnější koženou kabelkou. Jejich tvář bývá schvácená, unavená. Domů chodí podrážděné. A vsadím se, že spousta mužů je ještě popichuje, kroutí očima, či dokonce se s nimi hádá. Protože manželka si přece začala.


Osobně se domnívám, že spousta mužů u nás je tak líná a tak si zvykla, že mají všechno pod nosem, že už vše berou jako samozřejmost. Myslím si však, že dospělý muž je schopen včas hodit svoje špinavé prádlo do pračky, umí si namazat chleba k svačině, ví, kde má uložená trička a ta vypraná zvládne uložit zpátky do skříně, dokonce je natolik zdatný, že pozná, kdy má hlad a nemusíme ho přemlouvat jako pětiletého potomka, že je čas oběda a skutečně by se měl najíst. Sám nejlíp ví, kde co má a nemusíme mu připomínat, že si má uklidit. A ano, když to neudělá, nejsme uklízečky. Není naší povinností prohrabovat věci partnera a uklízet je. Ba dokonce bych řekla, že je to poněkud zasahování do soukromí.

Vezmeme-li tedy tyto fakty dohromady, vina je na obou stranách. Ženy se ke svým manželům chovají spíše jako k malým dětem než k rovnocenným partnerům, a muži si na to zvykli natolik, že se jim tato péče ohromně líbí. Tedy do té doby, než polomrtvá manželka padne do postele a v tu ránu usne.

Bylo by tedy fér, aby muži jednou za čas vyndali nádobí z myčky, zapnuli pračku nebo alespoň vyluxovali obývák. Hnusí-li se jim domácí práce, pak je tu ještě varianta překvapení v podobě svačiny nebo dobré snídaně.

Skutečně. Manžel není totéž, co syn a manželka není totéž, co chůva ;)

P. S. Věřím, že předposlední odstavec kdekterého muže zvedne ze židle, ale musím připomenout, že i ženy sekají zahradu, vymění prasklou žárovku, některé zvládnou i opravit počítač. Proč by tedy pánové jednou nemohli udělat něco méně mužného?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama